|
|
Multikulturní přístup v přednemocniční neodkladné péči
JANOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se věnuje multikulturnímu ošetřovatelství v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Jde o téma aktuální, neboť je v dnešní globalizované společnosti nutné, aby zdravotničtí záchranáři měli alespoň základní znalost této problematiky. Teoretická část vymezuje základní pojmy v multikulturním ošetřovatelství, věnuje se komunikaci a charakterizuje jednotlivé minoritní skupiny žijící v České republice. Pro praktickou část byly stanoveny tři cíle: 1. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů při poskytování péče příslušníkovi jiné národnosti v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. 2. Zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s jedinci daných kultur v rámci přednemocniční neodkladné péče. 3: K naplnění výše uvedených cílů byl využit kvalitativní výzkumný postup pomocí metody dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili zdravotničtí záchranáři z Karlovarského a Jihočeského kraje s různou délkou své praxe. Výzkumné šetření došlo k závěru, že záchranáři při kontaktu s různými etnickými skupinami volí stejný postup. Jsou si sice vědomi specifik daných kultur a etnik, ale jazyková bariéra jim často nedovolí těmto své jednání přizpůsobit. S poskytováním péče minoritním skupinám mají zdravotničtí záchranáři pozitivní i negativní zkušenosti. Výzkumem bylo odhaleno, že výuka multikulturní péče je spíše nedostatečná, ale zdravotničtí záchranáři jsou ochotni se v problematice dále vzdělávat. Na základě výzkumu byla navržena možnost vytvořit speciální aplikaci, která by v terénu rychle a přesně přeložila lékařské termíny do cizích jazyků. Také byla vytvořena informační brožurka o zásadách poskytování přednemocniční neodkladné péče různým etnickým skupinám. Dále by bylo možné informace z této bakalářské práce využít při tvorbě skript, která by byla určena k výuce multikulturního ošetřovatelství na vysoké škole.
|
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
|
Transkulturní péče v praxi porodní asistentky na příkladu mongolských žen v ČR
Hromková, Lucie ; Hroníková, Linda (vedoucí práce) ; Vrublová, Yvetta (oponent) ; Šima, Jiří (oponent)
Disertační práce cílí na problematiku transkulturní péče v praxi porodních asistentek s konkrétním zaměřením na mongolské ženy, které aktuálně představují pátou nejpočetnější skupinu co do počtu porodů cizinců v České republice. Teoretický rámec textu tvoří kapitoly o ošetřovatelství s následnou diferenciací oboru jak s ohledem na specializovanou péči na poli gynekologie-porodnictví, tak na vydělenou subdisciplínu transkulturní ošetřovatelské péče. Nedílnou součástí teoretické části práce jsou i základní obecné informace o Mongolsku a Mongolech. Praktickou část práce reprezentuje vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl realizován v terénu prostřednictvím hloubkových rozhovorů s mongolskými ženami žijícími v České republice a majícími zkušenost s vlastním porodem v české porodnici. Cílem výzkumu bylo odkrýt možné zvláštnosti a požadavky, s nimiž se může porodní asistentka ze strany mongolských žen setkat při poskytování transkulturní péče související s těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím. Doplňující kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření mezi pražskými porodními asistentkami a byl zaměřen na zjištění informovanosti, dosavadních zkušeností a míry zájmu týkající se oblasti transkulturního ošetřovatelství. Vzhledem k faktu, že jsou předkládané...
|
|
|
Multikulturní komunikace na jednotce intenzivní péče
Korfelová, Lenka ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
(v ČJ) Tématem práce je ošetřovatelský proces z pohledu multikulturního ošetřovatelství u pacienta-cizince v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. S ohledem na nárůst turismu a počet přistěhovalců v České republice je zjevné, že počet pacientů-cizinců bude stoupat. Problematika společné komunikace a etnokulturního vlivu na ošetřovatelství se stává globálním problémem. V intenzivní péči hraje svou roli ohrožení pacientů na životě, stres a nutnost rychlého rozhodování ze strany pacientů i zdravotníků. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím, legislativní rámec této problematiky a otázka komunikace s cizinci v intenzivní péči. Jsou zde definovány jazykové bariéry a způsoby jejich překonávání. Metodika: Pro svou bakalářskou práci jsem vybrala metodu případové studie. Z pohledu multikulturního ošetřovatelství byla zpracována kazuistika francouzského pacienta, který byl hospitalizován v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. Základem práce bylo uplatnění teoretických poznatků asociace Transcurtural Nursig, porozumění vlastním kulturním hodnotám a přesvědčením. Pro tuto práci byl využit výstup dvouletého projektu zpracovaného pro MZČR Integrace cizinců aneb o překonávání komunikačních a kulturních barier při péči o pacienty odlišných...
|
|
|
Práce sestry na zahraničních misích
ŠATROVÁ, Lenka
V současné době mají všeobecné sestry uplatnění nejen v klasických zdravotnických zařízeních, ale mají také možnost zapojit se do zahraničních misí. Na území České republiky působí hned několik organizací, které zabezpečují humanitární pomoc v zemích třetího světa. Koncepce bakalářské práce je teoreticko empirická. Teoretická část je rozdělena na několik částí. V první části se pojednává o globalizaci a migraci obyvatel. Dále se zabývá náboženstvím a jednotlivými humanitárními organizacemi. Další kapitola poukazuje na roli všeobecné sestry, jak tomu bylo dříve a nyní. Poslední část teoretické práce se zabývá požadavky, které je třeba splnit před odletem na zahraniční misi. Následně na to navazují základní onemocnění, se kterými se zdravotník na misi může při ošetřování setkat. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkumná šetření. Cílem práce bylo zjistit, jaká je náplň práce sestry na zahraničních misích v jednotlivých organizacích. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká je příprava všeobecné sestry před výjezdem na misi? Jaká jsou specifika práce sestry na zahraničních misích? Jaké jsou zkušenosti všeobecných sester na zahraničních misích? Pro empirickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Odpovědi byly získávány pomocí předem připraveného polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se účastnily některé zahraniční stáže. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní náplní práce sestry na misi je ošetřování raněných během válečných konfliktů, především pak rodiček a novorozenců, či obyvatel, kteří neměli dostatek financí na ošetření v nemocnici. Dále pak také edukace místního zdravotnického personálu v oblasti poskytování odborné ošetřovatelské pomoci nemocným. Výsledky mohou pomoci studentům i sestrám ke zmapování možností výjezdu na zahraniční misi s humanitární organizací.
|
|
|
Problematika komunikace dětských sester s rodiči pacientů daných etnických skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké bariéry se vyskytují během komunikace dětských sester s rodiči pacientů patřících do daných etnických skupin a jak se s těmito problémy vypořádávají. Přesněji se jednalo o etnikum vietnamské, romské a ukrajinské. Teoretická část se zabývala pojmy spadajícími do problematiky multikulturního ošetřovatelství, obecnými zásadami o komunikaci a jejích formách. Dále popsala tři etnické skupiny žijící na území České republiky, společně s charakteristikou jejich specifik v oblasti kultury, zdraví a komunikace. Výzkumná část diplomové práce byla rozdělena do tří etap. První etapu tvořily rozhovory s dětskými sestrami v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost a sestrami pracujícími na dětském oddělení a také doplňující rozhovory s rodiči dětských pacientů patřících do jiné etnické skupiny, které zaznamenávaly pohled na komunikaci z jejich strany. Druhá etapa výzkumného šetření se zabývala pozorováním komunikace dětských sester se zástupci etnických skupin v praxi. Jednalo se o tři pozorování ve třech různých ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Během této části výzkumu byly zjištěny nedostatky, které se při komunikaci vyskytují. Na základě těchto poznatků byla postavena třetí etapa výzkumu. Jejím cílem bylo podat dětským sestrám doporučení, která mohou zefektivnit jejich komunikaci v praxi. Na závěr byly sestry seznámeny s vytvořenou informační brožurou, která obsahuje poznatky o tom, jak komunikovat s cizinci. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největším problémem během komunikace se zástupci jiných etnických skupin je dle dětských sester především neznalost cizích jazyků, ale zároveň i nedostatek poznatků ohledně kulturních a komunikačních specifik, kterými se zástupci vietnamského, romského a ukrajinského etnika vyznačují. Zároveň bylo zjištěno, že sestry jeví o informace ohledně problematiky multikulturního ošetřovatelství velký zájem.
|
|
|
Romský pacient v českém zdravotnictví
ŠEDIVCOVÁ, Daniela
Teoretická část bakalářské práce je věnována multikulturnímu ošetřovatelství, romskému etniku, historii Romů, romské rodině, životnímu stylu a komunikaci s pacientem z minoritní společnosti. Dále navazují témata, jako jsou těhotenství a porod, umírání a smrt a v neposlední řadě přístup Romů ke zdraví a nemoci. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na romské pacienty, kteří byli hospitalizovaní na různých odděleních v nemocničním zařízení a sestry z lůžkových oddělení, které těmto pacientům zajišťují ošetřovatelskou péči během jejich hospitalizace. Pro výzkumnou část této bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů, jak s pacienty z minoritní společnosti, tak se sestrami nemocničního zařízení. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o romského pacienta. Mezi nejdůležitější specifikum ošetřovatelské péče u romského pacienta byla opakovaná edukace o probíhající léčbě a ošetřovatelské péči a nutnost klást velký důraz na srozumitelné podávání informací v průběhu hospitalizace. Dalším cílem bylo zmapovat nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali během hospitalizace v nemocnici. Nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali, byl pocit omezené volnosti, odloučení od své rodiny a narušené soukromí. Třetím cílem bylo zmapovat problémy, se kterými se sestry setkávaly při ošetřovatelské péči o romského pacienta. Mezi hlavní zmiňované problémy sestry řadily potíže s dodržováním nastavených pravidel nemocničního zařízení a nedostatečná, či omezená spolupráce a komunikace s těmito pacienty. Získané odpovědi z rozhovorů dotazovaných sester a romských pacientů byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tato bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí o této problematice mezi zdravotnickým personálem a zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty romského etnika během hospitalizace v nemocničních zařízeních. Získaná data a informace byly shrnuty a zpracovány v informačním letáku pro sestry pečující o pacienty z minoritní společnosti.
|
|
|
Vnímání bolesti u vybraných národnostních a náboženských minorit
KOPČÁKOVÁ, Sandra
Diplomová práce je zaměřena na vnímání bolesti napříč vybranými kulturami a náboženstvím. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktický výzkum. V teoretické části je popsáno transkulturní ošetřovatelství, jeho vývoj, bolest a její vnímání. Následně jsou v práci charakterizovány vybrané národnostní a náboženské menšiny, a to vietnamská, ukrajinská, romská menšina a menšina vyznávající islám. V praktické části jsou zpracována data, která byla získána během výzkumného šetření. Na začátku výzkumu, byly sestaveny dva cíle. První byl zaměřen na zmapování vnímání bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Druhý cíl byl zaměřen na využití možností terapie bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 25 otevřených otázkách. Rozhovorů se účastnilo vždy pět probandů od každé minority pobývající na území České republiky. Pouze menšina vyznávající islám byla zastoupena dvěma příslušníky, pobývajícími na území České republiky. Z výsledků lze vyčíst, že vnímání bolesti a její projevy se u národnostních menšin patrně liší. Jedinci ukrajinské a vietnamské menšiny svoji bolest skrývají na rozdíl od jedinců romské menšiny. Vyznavači islámu byli zastoupeni dvěma jedinci české národnosti, což ovlivnilo výsledky výzkumu. Dále se výzkumná část zabývá přístupem menšin k terapii bolesti. Důležité je, aby se ke každému jedinci přistupovalo individuálně. Výsledky pouze nastínily možné předpoklady, které by ovlivnily zmírnění bolesti. Na základě výsledků výzkumného šetření byl sestaven informační materiál pro sestry, který stručně charakterizuje specifika vnímání bolesti u vybraných menšin. Jeho účelem je pomoci sestrám orientovat se v této problematice a přiblížit jim techniky terapie bolesti či volbu vhodné metody na její měření.
|
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
|
Specifika prenatální péče u žen z vybraných minorit v gynekologické ambulanci.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Vzhledem k tomu, že od 90. let minulého století dochází ke znatelnému nárůstu počtu cizinců, dlouhodobě žijících na území České republiky, je nezbytné respektování kulturních specifik v rámci zdravotní péče. Mnoho cizinek v naší zemi žije dlouhodobě či trvale a zakládají zde rodiny. Na péči o těhotnou ženu je neustále kladen vyšší důraz. V období těhotenství dochází k výrazným změnám po stránce fyzické i psychické. Hlavní náplní péče o těhotnou ženu je průběžné sledování jejího zdravotního stavu a správného vývoje plodu. K tomu, aby porodní asistentka mohla poskytovat kvalitní péči o pacientky z rozdílných kultur, musí být kulturně kompetentní i dostatečně empatická, aby specifika práce s těmito těhotnými ženami zvládala. Komplikace v ošetřovatelské péči může do velké míry působit komunikační bariéra. Ta může vzniknout i mezi zdravotnickým personálem a pacienty jedné národnosti. Riziko vzniku problémů v komunikaci s ženami z odlišné kultury ještě vzrůstá. Cíle této bakalářské práce jsou. Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem ženy z vybraných minorit pohlíží na prenatální péči v ČR. Cíl 2: Zmapovat, zda znají porodní asistentky specifika ošetřovatelské péče u jednotlivých kultur. Jako výzkumné otázky byly stanoveny: 1) Jak vnímají ženy z vybraných minorit prenatální péči v ČR? 2) Jak je během péče respektována vlastní kultura klientky? Praktická část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořily polostrukturované rozhovory. Respondentkám byly kladeny stejným způsobem otázky, které se během konkrétních rozhovorů doplňovaly, což vedlo k následné kategorizaci rozhovorů. Základních otázek bylo sestaveno celkem 20. Výzkumný soubor byl tvořen těhotnými ženami, kterých bylo celkem šest a porodními asistentkami, které byly čtyři. Kritériem výběru těhotných žen byla příslušnost k vietnamské či ukrajinské minoritě. Kritériem výběru porodních asistentek bylo zaměstnání v gynekologicko-porodnických ambulancích. První část výzkumného šetření tvořily těhotné ženy, které mají rozdílné zkušenosti s péčí ve své rodné zemi. Ve svých výpovědích se zmiňují o drobných nedostatcích, avšak jsou s poskytovanou péčí v České republice spokojené a některé se vyjadřují i v tom smyslu, že jsou si jisty, že takto kvalitní péče by jim v rodné zemi nemohla být poskytnuta. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplývá, že jejich snahou je respektovat přání všech pacientek, a to jak ta, která souvisí s jejich kulturou a prostředím, ze kterého pocházejí, tak i ta, která přímo ovlivňuje jejich povaha a osobnost. Avšak z výzkumného šetření také vyplývá, že dochází i k drobným pochybnostem, které by mohly vést k případným nedorozuměním, a to pouze z důvodu nedostatku informací. I proto by jako výstup této práce měl být uspořádaný seminář či příspěvek v rámci konference, který by doplnil zdravotníkům jejich základní informace a zkušenosti v péči o pacienty z vybraných minorit v českých zdravotnických zařízeních. Téma tohoto semináře by mohlo znít: "Specifika péče o vybrané minority v prostředí českého zdravotnictví."
|
host ::
RSS.